1. Kdo nebo co bylo prvním impulsem, abyste začala tvořit?
Bude vám to asi k smíchu, ale když mi byl 1 rok, dala mne maminka ke kamarádce na hlídání. Ta mě posadila na gauč a já jsem si vzala tužku, kterou tam měla, a prý jsem jí vybarvila kytičky na válečkovém vzoru na zdi. Byla na mě samozřejmě naštvaná, a když mne vracela, tak řekla: „Tady máš tu malířku!"
No a od té doby jsem pořád někde čmárala, vybarvovala jsem knížky, ve škole učebnice, protože byly jen černobílé, a rodiče to museli platit. Asi v osmi letech jsem nakreslila Pražský hrad podle rytiny na tabatěrce pána, který byl u nás na návštěvě. On mi pak daroval velkou krabici suchých pastelů. To mě ještě ani nenapadlo, že bych mohla být malířkou.
Později ve škole jsem se prosadila namalovanou cibulí (zátiší). Pan učitel mne podporoval, ale na školu jsem se nedostala. V 15 letech jsem již pracovala, a na nudných schůzích jsem kreslila kolegyně, které seděly naproti mně. Dokonce se strkaly, aby si tam mohly sednout. No a stalo se, že když už jsem byla vdaná, dostala jsem k Vánocům olejové barvy. Manžel se domluvil s malířem Danem Richterem a on k nám chodil a učil mě základům kresby a radil, co s olejovými barvami. Malovala jsem pro kamarádky, pro tchýni, pro kolegyně v práci. Až když mi bylo 55, dostala jsem se na přednášku na Universitě 3. věku. A už jsem nepřestala.
Vystudovala jsem dějiny umění, kresbu, malbu, grafiku, keramiku, počítačovou grafiku a měli jsme hodně výstav a výjezdů do plenéru v Česku i v zahraničí. Celkem jsem tam studovala 12 let. Operace a covid mě pak vyřadily z docházky.
Mám spoustu obrazů a přibližně 500 jich mám vyfocených. Všem se líbí, ale nikdo je nechce kupovat. Vrátila jsem se ke své milované realistické malbě. Vyzkoušela jsem mnoho papírů, až jsem se setkala s Pastelmatem. Byl pro mne moc drahý, ale stejně jsem neodolala a objednala jsem ho.
2. Čím Vás Davona inspiruje a proč právě Davona?
V Davoně. Někdo mi ji doporučil a také nikde jinde jsem ten papír nenašla. Od té doby už maluji převážně na Pastelmat. Tam dokážu vše, co chci vyjádřit.
3. Na jak dlouho se dokážete u tvoření „zapomenout“?
Protože už jsem stará, můžu si žít, jak chci. Abych neusnula u televize, přesunu se do mého malého koutku u počítače a tam si tvořím až třeba do jedné hodiny v noci. Mám normální povinnosti domácí hospodyňky, tak když mám vše hotovo, už se nemůžu dočkat. Z Pastelmatu už mám ošoupaná bříška prstů, divím se, že mě můj mobil ještě pozná.
4. Co vám u tvoření naposled vykouzlilo úsměv na tváři?
Mám dva malé vnoučky, které učím kreslit, a trochu jim radím. Naposled mi vnouček řekl: "Babi, já si myslím, že jsi nejlepší malířka na světě!" To mě hodně potěšilo.
5. Proč ráda nakupujete v Davoně?
V Davoně ráda nakupuji, protože dostanu brzy to, co jsem si objednala, vše perfektně zabalené a malý dáreček.
Tvořte s námi.
Komentáře
Žádné příspěvky