CZK Měna
Hledat
Menu

Nacházíte se zde: Úvod Blog Výtvarné techniky Kvaš - technika spojující výhody akvarelu a akrylu

Výtvarné techniky

Kvaš - technika spojující výhody akvarelu a akrylu

Kvaš je méně používaná výtvarná technika, ale nic jí to neubírá na kreativitě a možnostech, jak propojit výhody vodomalby a malby akrylem.

Materiál a pomůcky

Kvaš je skvělá technika, která využívá nejlepší vlastnosti akvarelu a akrylu zároveň. Pro ředění barev se používá voda (guazzo = italsky vodomalba), jako pojidlo arabská guma a kvaš je krycí díky bělobě. Slovo “krycí” je v kvaši velmi důležité, je to jeho zásadní vlastnost. Často se přirovnává k malbě temperou, ale nelze to zcela srovnávat. Jaké jsou tedy rozdíly mezi akvarelem, akrylem a temperou? 
Kvaš si bere ty nejlepší vlastnosti ze všech tří zmiňovaných technik. Díky použití vody je schopen krásných jemných lazur jako akvarel, je krycí a rozmývatelný jako tempera a pastózní jako akryl. Rozdíl mezi akvarelem a kvašem je v tom, že nemusíte vynechávat barvu na papíře pro vytvoření bílé barvy. Tempera má zase většinou jiné pojidlo než kvaš, a proto rychleji zasychá a nemá tak zářivé barvy. Akryl se po zaschnutí již nerozmyje. 

Obdobu malby kvašem používali již staří Egypťané, ve středověku se jím malovaly vzácné knižní iluminace (ručně malované obrazové složky rukopisu). Až v 19. století se začal používat ten kvaš, jak ho známe dnes, kdy bílou křídu nahradila olověná běloba. Kvašem malovali Marc Chagall, Pablo Picasso, Henry de Toulouse - Lautreck, Joan Miró, Alfons Mucha. Kvaši se také říká plakátová barva, protože jím dosáhnete velkých sametově matných ploch, což využívali hollywoodští výtvarníci ve zlaté éře amerických filmů. Oblíbili si ho i ilustrátoři v čele se Zdeňkem Burianem, který tuto techniku proslavil díky svým ilustracím pravěku a dobrodružných knih.

Co vše malba kvašem umí?

  • lazurní průhledné vrstvy

  • míchání a propojení barev přímo na obraze

  • rozmývání i po zaschnutí barev

  • barvu lze i úplně vymýt (závisí to na podkladu)

  • je krycí, tudíž je možné malovat světlými tóny na tmavé plochy nebo podklady

  • díky kryvosti je možné opravovat chyby přemalováním

  • použití pastózní reliéfní malby

  • propojením lazurní (pozadí) a pastózní malby (detaily v popředí) se docílí vétší hloubka obrazu

Vybavení pro malbu

BARVY

Barvy lze koupit v tubách nebo ve větších pánvičkách (jsou větší než akvarelové, neboť kvašová barva je více vláčná, není to pevná kostka). Základem každé sady je krycí běloba, která přimícháváním do dalších odstínů nejen zesvětluje, ale dělá i odstín více pastelový. Dodává i větší kryvost a sametovou matnost. Tuto bělobu můžete použít i k akvarelovým barvám, pokud potřebujete získat více kryvosti. Všechny barvy na vodní bázi (akvarel, tempera, kvaš a akryl) lze do jisté míry kombinovat.

PALETA

Barvy lze sice míchat přímo na obraze, ale je dobré si odstíny míchat na paletě. V případě barev v tubě je nutné barvy nejdříve na paletu “naservírovat”. Doporučuji paletu, kterou lze uzavírat a má těsnění proti vysychání. Pokud barvy nespotřebujete, je možné je používat i příště. Zaschlé barvy sice lze znovu rozmývat, ale spíše jen do lazurní malby. V uzavřené paletě uchováte i jejich pastóznost.

ŠTĚTCE

Kvaš se konzistencí barvy přibližuje akvarelu a tempeře, proto se používají i podobné štětce. Pokud budete malovat více lazurní technikou, sáhněte po akvarelových štětcích, které dobře drží vodu, mohou být i přírodní. Doporučuji ale spíše kvalitní akvarelové syntetické, které nejsou tak měkké jako přírodní, a můžete díky tomu přecházet volně k pastózní malbě. Využijete nejvíce kulaté, které dobře tvarují špičku, a ploché pro rovné tahy a větší plochy. Nezapomínejte uchovávat vždy štětce vlasem vzhůru a dobře je vždy vymývejte jádrovým mýdlem nebo speciálním mýdlem určeným na štětce.

PAPÍR, DESKA, PLÁTNO

Vodové techniky se nejčastěji nanáší na akvarelový papír nebo papír s větší gramáží (nad 200 g/m²). Kvaš je i pastózní, je možné použít i šepsovanou desku nebo šepsované plátno.

Malba kvašovými barvami

Postup

1. Připravte si všechny potřebné pomůcky. Mějte vodu a barvy na straně ruky, kterou malujete. Vytvořte si vzorník barev tak, jak je máte připravené na paletě, protože některé pigmenty (hlavně tmavé) jsou hůře čitelné. Připravten si vzor, podle kterého budete malovat. Mějte u ruky papírové utěrky pro otírání štětců. 

2. Předkreslete si jen v obrysech motiv měkkou tužkou a rozvrhněte si barevné plochy. Využijte vzor, podle kterého budete malovat. Nesnažte se o detaily ani stínování. Dbejte na celkovou kompozici a umístění na ploše papíru nebo plátna. 

3. Podmalbu barevných ploch vytvořte spíše tmavší a naznačte tím základní barvy malovaného objektu (ledňáčka). Barva nemusí být příliš hustá.

4. Pozadí obrazu malujte spíše lazurně. Zvolte barevnost, která je buď v harmonickém spektru k danému malovanému motivu (tím docílíte příjemné ladnosti obrazu) nebo naopak komplementární barvy (doplňkové barvy), a ty zajistí pěkný kontrast. Na obrázku s ledňáčkem je zvoleno harmonické pozadí. Pokud byste chtěli větší kontrast, a tím i dynamičtější výsledek, zvolíte například fialové a růžové odstíny. Nebojte se pozadí přetáhnout lehce i do malovaného motivu, propojí se tak lépe celý obraz. 

5. Následuje promalování obrazu. Vypadá dobře, když namíchaný odstín barvy použijete v obrazu častěji. Podpoříte celkovou harmonii a barevnou celistvost obrazu. Nyní je čas na detaily obrazu, které je pěkné malovat pastózněji, získáte větší hloubku kompozice nebo malovaného objektu. V tomto případě nanášejte zářivé odstíny modré, zelené a tyrkysové jako jednotlivá peříčka. Tato malba je světlejší než podmalba. Takto se jednoduše docílí stínování. Stejně tak nanášejte světlejší tóny barev žlutých a oranžových na bříško ledňáčka, které se tak stane “nadýchaným”.

6. Na závěr nanášejte nejtmavší zvolenou barvu formou “kresby” (zde tmavě fialová a tmavě modrá) a řešte detaily oka, zobáku a podtrhněte i pár peříček. Čistě bílou nechejte na úplný konec a naznačujte hlavně světla na peří a v oku a snažte se již bílou barvu nepromíchat s podkladem. Nanášejte ji v husté pastózní formě. 

Závěrem

  • Kvašová technika není náročná v přípravě ani dokončování. Malba se nemusí nijak ošetřovat, ale pokud ji budete například prodávat a není jen skicou, je dobré ji zafixovat fixativem ve spreji. Jestliže malujete na papír bude mu svědčit rám se sklem.

  • Barvy je dobré co nejvíce namíchat na paletě do daného odstínu, zvlášť pokud malujete velké jednolité plochy a neuvažujete o barevných přechodech (třeba v plakátové malbě).

  • Malba zůstává dlouho vláčná (přibližně hodinu), můžete se k ní vracet a promalovávat.

  • I když malba zaschne, není nic ztraceno, barvy lze dále rozmývat i zaschlé. Umožňuje to opravy i po několika dnech.

Použité barvy Artix i Artiste jsou ve formě tub, lehce se nanášejí a mají skvělou kryvost. Jejich pigment má pěknou koncentraci, a přitom si zachovává potřebnou tekutost pro malbu. Umožňují lazurní i pastózní nanášení, malba je sametově matná.

Jsou světlostálé, nemění barevnost v průběhu času.

Štětce Artix s umělým vlasem jsou cenově velmi výhodné a přitom kvalitní. Štětiny jsou pružné, umí pojmout dost barvy i vody a zachovávají si špičku (u kulatých štětců je to důležité). Maluje se s nimi velmi plynule.

Nebojte se kvaše! Podle návodu, který jste si právě přečetli, musítre sami uznat, že to za vyzkoušení stojí.

Tvořte s námi.

Pro Davonu

Jitka Nejedlá

Zpět na přehled

Komentáře

Žádné příspěvky

Přidat příspěvek

Maximální počet znaků pro zprávu je 1000. Napsáno znaků: 0
Není povoleno vkládání HTML.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (4.0 + 0.8) *

Údaje označené hvězdičkou a tučně jsou povinné.

Nahoru