Jak na to - malba olejem 3. díl

Materiál a pomůcky

• Štětce na olej 
• Olejové barvy
• Ředidlo na olejové barvy
• Plátna na desce
• Plátna na rámu
• Malířské palety 

Postup

1. Ukážeme si další způsob malby olejem a tím je vrstvení lazur. V předchozím článku jsme rozebrali malbu alla prima, Která trvá jeden den. Na rozdíl vrstvená malba může trvat i několik dní, jednotlivé vrstvy se nechávají zavadnout, aby se daly přetřít další lazurou a vrchní vrstvy se přimašťují olejem. U této techniky můžete využívat sčítání barev, to znamená, že pro vytvoření třeba zelené barvy nanesete nejprve žlutou a až na ni modrou barvu. Tyto dvě barvy se opticky sečtou a vznikne zelená. Nemusíme však malovat jako staří mistři, ale malbu si trochu přizpůsobit. Já jsem pro tento způsob malby zvolila zátiší, u kterého si to můžeme nejlépe ukázat. Předtím než začnete malovat zátiší, doporučuji si ho nejprve nakreslit tužkou a ujasnit si kompozici, aby se vám vešlo vše do formátu.

Na plátno jsem začala předkresem středně velkým štětcem s hnědou okrovou barvou, která je o trochu tmavší než pozadí. Je důležité, aby předkresová barva nebyla příliš odlišná od podkladu. Barvu jsem hodně ředila, může i stékat po obraze, vůbec to nevadí, stejně ji nakonec zamalujeme. Nejprve namočím suchý štětec a otřu o paletu, pak teprve namáčím štětec do barvy a na paletě pak rozmíchám barvu s ředidlem. Proč nepředkreslovat tužkou jsem vysvětlovala v předchozím článku.

2.  Následně jsem velkým štětcem podložila všechny barevné plochy na obraze, stále rozředěnou barvou. Světla a stíny zatím nechávám stranou a soustředím se na hlavní barvu předmětu. Takto jsem nechala obraz chvíli zavadnout a až následně jsem v plochách vyznačila největší stíny a světla, pořád používám velký štětec a ředěnou barvu. Takto podmalovaný obraz jsem nechala uschnout do dalšího dne a teprve pak jsem začala barvami stínovat.  

3. Pro stínování jsem vymíchanou barvou a středním štětcem začala malovat světlá místa na draperii (ve výtvarném umění to znamená použití textilních látek k uměleckému zdobení, zejména jejich nápodobu v nástěnné malbě). Na paletě jsem si z toho tónu vymíchala tři základní – stín, střední tón a světlo, ty jsem pak na plátně skládala vedle sebe a smalovávala do sebe. Lucernu jsem si také podložila vymíchanými světly a stíny. Barvu nepoužívám příliš pastózní, ale už ani ne tolik řídkou.

4. Při malování zátiší vždy velmi dobře pozorujte předlohu a to co vidíte, rozdělte do tvarů. Tak jsem postupovala u karafy s vodou. Nemusí to dávat zprvu smysl, může to vypadat jako divné kubistické dílo, ale nakonec se jednotlivé tvary spojí v jeden celek. V zátiší nepoužívám černou barvu, míchám vždy několik barev dohromady, abych docílila tmavšího odstínu, většinou používám komplementární (doplňkové) barvy nebo modrou s hnědou.

Po karafě jsem malovala bílou draperii. Nebojte se bílé předměty opravdu hodně ztmavit, většinou je na nich mnoho stínů a málokdy jsou zářivě bílé. Do této chvíle jsem se nesoustředila na detaily a vzory. Snažila jsem se vymodelovat lucernu, draperii a karafu. Teprve až když byla lucerna vystínovaná, jsem na ni malým štětcem namalovala vzor.  

5. Poté jsem přešla na kytici. Používám menší štětec a vnáším vyšší kontrasty, tmavou barvu a prosvítající bílou látku. Zaměřuji se na světla na listech, konkrétní tvary květin a malým štětečkem skoro až kreslím. K opravení tvarů okvětních lístků používám pozadí, kterým překrývám nesprávné tvary. Obtahuji list a okvětní lístky tulipánu.  

6. Malováním zátiší se malíř snaží realitu napodobit, malovat co nejvíce úsporně. Každý obraz je vlastně optický klam, proto jsem zadní bílé květiny moc neřešila a jen malým štětcem tupovala barvu ve směru květu. Následně jsem se zaměřila na pozadí a židli, kterou jsem trochu tvarově upravila, a světlým pozadím jsem vyzdvihla dva tulipány na straně.

Nemusíte se bát jakékoliv chyby, já jsem například trochu rozšířila svíčku v lucerně a už neodpovídala realitě. Proto jsem kousek hadru namočila do ředidla a barvu na svíčce jednoduše setřela. Pozadím jsem pak svíčku zúžila a namalovala ji znovu. Jednoduše třemi odstíny a pár tahy širším štětcem, míň je někdy víc.

7. Úplně nakonec jsem ještě ztmavila židli, dodala do kytice trochu kontrastu a namalovala vzor bílé draperie. Ten jsem si nastudovala a imitovala jej pouze pár růžovými a zelenými „ťupanci“ vedle sebe. A tady by to mohlo skončit. Já jsem, ale pořád nebyla spokojená a rozhodla se poupravit draperie kolem karafy a lucerny, které byli trochu nedetailní. Namalovala jsem na ně více světel a přidala lehkou kresbu.

8. Abych shrnula principy tohoto popsaného postupu malby. Zásadně používám na začátku velký štětec a hodně ředidla, jak postupuji v malbě, ubývá ředidla v barvě a zmenšují se štětce. Na konci procesu mám nejmenší štětce a samotnou barvu, kterou nanáším v pastách, abych zdůraznila některé detaily.

Úplně nakonec bych chtěla napsat, abyste se na začátku nevzdávali. Obraz nevypadá od začátku do konce úžasně a někde uprostřed můžete mít pocit, že je to strašná mazanice, jenže ještě nejste na konci. Mně trvalo namalovat tento obraz necelý týden. Mějte trpělivost a věnujte se pozorování předlohy a studování jednotlivých tvarů. Olej má tu výhodu, že i když se na obraz naštvete a nedokončíte jej, můžete si to za měsíc i za dva rozmyslet a s odstupem zhodnotit, zda je to marné nebo se rozhodnout jej dokončit. Doporučuji osobně tu druhou variantu. A úplně poslední rada, malujte s radostí, pokud vám můj způsob nebude vyhovovat, malujte tak jak to máte rádi a jak se vám to líbí. 

Další díly se seriálu malba olejem 

Jak na to - malba olejem 1. díl

Jak na to - malba olejem 2. díl

Jak na to - malba olejem 4. díl

Tvořte s námi.

Pro Davonu
Nikola Havlíková